Rituál

"Kousek od mého domova bydlí velmi milá starší paní. Každé ráno chodí nakupovat, vždy stejnou cestou, sama a v poklidu. Jednou jsme si spolu chvilku povídaly a paní mne zaujala, že i ve svém věku má přehled o dění ve svém okolí a ve světě. Rok se s rokem sešel a náhle telefon s prosbou, zda bychom mohly poskytnou osobní asistenci mamince. Nic těžkého, spíše si s ní popovídat, aby nebyla pořád sama. Jela jsem na šetření a hle, ona to ta milá paní.

A co mne nejvíce překvapilo? Ranní nákup je jeden z jejích rituálů, udržuje se tím ve formě a hlavně se alespoň na okamžik dostane mezi lidi. Nevynechá jediný den, i kdyby měla jít jen pro rohlíky do pekárny. A když se vrátí, tak jde pracovat na svoji skromnou zahrádku, protože domácí ostružiny jsou prostě domácí ostružiny. A hlavně jak říká, nikdo by se o zahrádku nepostaral tak dobře, jako ona. Popovídaly jsme si, ochutnala jsem plody zahrádky a zjistila, že paní má velmi ráda zmrzlinu. Když jsem odcházela, říkala jsem si, že bych chtěla mít v tomto věku stejné myšlení a rituály.

Jsem ráda, že jsme schopni podat pomocnou ruku všem lidem, nejen nemohoucím, nemocným a postiženým, ale také vám, kteří jste doma sami a rádi by jste si popovídali, zahráli karty, poslechli si čtení z vaší oblíbené knížky, protože hůře vidíte. Jsme tu pro vás, kteří rádi chodíte na procházky a odměnou jsou pro nás vaše vzpomínky, jaké to tady bylo úžasné pekařství, jak pantáta z tohoto statku každou neděli jezdil na mši do kostela povozem. A jsme tu i proto, abychom si s vámi dali odpolední kávu, dortík a třeba jen mlčky a s úsměvem vychutnávali ten tichý okamžik souznění generací."