Poskytování sociálních služeb z pohledu sociálního pracovníka

Domníváme se, že převážné procento lidí si přeje, navzdory své nepříznivé sociální situaci či zdravotnímu stavu, zůstat co možná nejdéle ve svém domácím prostředí.

Smyslem terénních sociálních služeb je klientům tuto možnost poskytnout. V případě, že setrvání klienta v domácím prostředí není již možné, jsou pobytové sociální služby vhodnou volbou.

Základní procesy, metody a postupy sociální práce jsou v terénních sociálních službách i pobytových zařízeních obdobné, jelikož se řídí stejnou legislativou (zákonem o sociálních službách a jeho prováděcí vyhláškou).

V obou případech vede sociální pracovník jednání se zájemcem o sociální službu, zjišťuje a vyhodnocuje nepříznivou sociální situaci žadatele, seznamuje žadatele s podmínkami poskytování sociálních služeb a následně s podmínkami a zněním Smlouvy o poskytování sociální služby.

Jak a v čem se ale může obsah práce sociálního pracovníka s klientem, v rámci probíhající spolupráce, lišit?

Sociální pracovníci v pobytové službě (např. Domov pro seniory):
Pobytové sociální služby svým klientům zajišťují ubytování, stravování a komplexní péči. Na zajištění těchto třech základních pilířů se spolupodílí všichni zaměstnanci dané sociální služby (např. zaměstnanci stravovacího úseku, přímé obslužné péče, aktivizační pracovníci, zaměstnanci údržby a úklidu, ekonomického úseku a mnohdy i zdravotničtí pracovníci).

Sociální pracovník se v pobytové sociální službě spolupodílí na adaptaci klienta v novém prostředí, podílí se na individuálním plánování péče u klienta, nastavování vhodných aktivizačních činností, či zajišťuje spolupráci s dobrovolníky. Pracovníci se mnohdy zapojují i do zajištění kulturních a společenských akcí pro klienty.

Sociální pracovníci pomáhají klientům s jednáním s úřady, zejména s ÚP (příspěvek na péči) či s ČSSZ (důchod/y), pomáhají klientům uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy a často jim jsou nápomocni při hospodaření s finančními prostředky.

V rámci pobytové služby zajišťují klientům i pomoc v záležitostech běžného života, např. zajišťují změnu adresy dosílek na poště, zajišťují možnost volit do přenosné volební schránky v místě pobytové služby, pomáhají se změnou trvalého bydliště, se zajištěním dokladů, se zrušením odběru energií v místě předchozího pobytu (bydliště) apod.

Sociální pracovníci pobytových sociálních služeb často spolupracují s opatrovníky klientů, se soudy, ale i s notáři či dalšími subjekty a institucemi.

V pobytových sociálních službách se tito pracovníci častěji setkávají se základním poradenstvím v oblasti projevu poslední vůle klienta, s procesem dědického řízení a s komunikací s pozůstalými.

Sociální pracovníci v pobytových sociálních službách mají složitější práci v tom, že mají širší rozsah práce a řeší vícero oblastí sociální práce. Bohužel, vzhledem k rozsahu práce a množství klientů, mívají méně času na individuální přístup směrem ke klientům pobytových služeb.

Sociální pracovníci terénních služeb:
Terénní sociální služby zajišťují svým klientům potřebnou míru podpory, pomoci či péče přímo u nich doma, v jejich domácím/přirozeném prostředí.

Sociální pracovníci v terénních sociálních službách s klientem sjednávají konkrétní/individuální rozsah a průběh poskytovaných služeb a péče. Úzce kooperují se všemi členy pracovního týmu, průběžně vyhodnocují průběh poskytované služby a zásadním způsobem průběh péče a její kvalitu ovlivňují a v neposlední řadě kontrolují.

Terénní sociální pracovníci spolupracují s dalšími návaznými službami a organizacemi, předávají klientovi a jeho rodině potřebné kontakty a společně pracující např. na získání/zajištění vhodných kompenzačních pomůcek, či bezbariérových úpravách v domácnosti klienta. Sociální pracovník pomůže klientovi zajistit pravidelný dovoz obědů, nákupů či pomůže zajistit domácí zdravotní péči nebo jiné služby, které se budou na řešení nepříznivé sociální situace klienta, v domácím prostředí, spolupodílet.

Pokud má klient rodinu, se kterou žije či rodina klienta pravidelně navštěvuje, snaží se sociální pracovník spolupracovat s jejími členy a aktivně je do celého procesu zapojovat.

Sociální pracovníci pomáhají klientům s jednáním s úřady, zejména s ÚP (příspěvek na péči) či s ČSSZ (důchod/y), pomáhají klientům uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy, často je na příslušné úřady či instituce doprovází. Pracovníci také aktivně podporují klienta při udržování běžných sociálních kontaktů, a to nejen v rámci rodiny a známých, ale například i v rámci obce, kde klient žije.

Sociální pracovníci mají více prostoru se individuálně a častěji věnovat klientům a procesům sociální práce.

Závěrem
Ať už sociální pracovníci vykonávají sociální práci kdekoliv (ve všech typech sociálních služeb a napříč různými institucemi), každodenně se setkávají s osudy a příběhy lidí, bohužel ne všechny příběhy jsou radostné. Pracovníci často čelí těžkým rozhodnutím, které musí vždy činit v souladu s metodami, procesy a principy sociální práce, v souladu se Standardy kvality sociálních služeb a příslušnou legislativou. Špatné či neuvážené rozhodnutí sociálního pracovníka může dotyčného, či jeho rodinu a blízké zásadním způsobem ovlivnit i na několik měsíců či let dopředu.

Požadavky a nároky kladené na sociální pracovníky jsou vysoké.
A právě z důvodu náročnosti a rozmanitosti daného povolání, je pro mě osobně, kvalitní sociální pracovník zosobněním vzdělanosti, odbornosti, odpovědnosti, racionálního uvažování, empatie a lidskosti.

.
Adéla Tomášů, DiS.
vedoucí střediska Jihlava