"Malé poselství"

Prosím sdílejte, pokud s ním souhlasíte. Tento příspěvek, je takovým mým "malým poselství" pro všechny!

Mnoho lidí se mě čím dál, tím častěji ptá, jak se mi to povedlo ze Včelky, která byla malou lokální společnosti s osmi zaměstnanci, vytvořit během čtyř let předního poskytovatele domácí zdravotní péče a terénních sociálních služeb v České republice s týmem tvořeným skoro 500 lidmi. 

Vždy se pousměju a položím řečnickou otázku – opravdu si myslíte, že se to povedlo mně? A rovnou i odpovím. Ne, to se povedlo NÁM!

Je pro mne velkým překvapením, kolik lidí se domnívá, že ten, kdo stojí u zrodu a přijde s jakoukoli myšlenkou, je také tím, kdo nese v případě úspěchu veškeré zásluhy. Jen proto, že je, jak se říká zaměstnavatel? Vždyť je to absurdní, a ten kdo to tak sám u sebe vnímá, je pro mě sám k sobě neupřímný a neváží si lidí okolo sebe, kteří mu s naplněním jeho vizí pomohli a pomáhají. 

Rád bych, aby každý věděl, že od první chvíle, kdy Včelka vznikla, jsem se nikdy nesnažil vybudovat společnost v tom právním slova smyslu, jak ji známe. 

Věděl jsem, že mým hlavním cílem vždy bude hledání, nelezení a stmelení těch správných lidí. A s jejich pomocí vybudovat společnost, avšak jako "společenství lidí", kteří mají stejné, nebo alespoň velmi podobné hodnotové vnímání.   Lidí, kteří věří v to, co bylo tehdy mým snem, a oni budou mít spolu se mnou chuť tento sen převést ve skutečnost. A nejen to, v koutku srdce jsem doufal, že se časem ten můj sen stane i tím jejich.   Něčím, co se i pro ně samé stane nedílnou součástí jejich životů, budou cítit sounáležitost za celek, a budou sami hledat cesty k tomu, jak pomáhat více a více lidem, kteří nás potřebují, zkvalitňovat naše služby, a také že naše firemní kultura pro ně bude něčím přirozeným, něčím, co sami cítí jako správné a důležité pro to, aby nám spolu bylo dobře a nebyli jsme jen kolegové, ale tým. 

Zkrátka věřil jsem, a nyní? Nyní už to není o víře, nyní to už vím. A když se kouknu, vidím to všechno, co se NÁM podařilo. Ano, nikdy nic není naprosto dokonalé, ale i tak. Vidím Včelku tak, jak jsem si přál – jako moji druhou rodinu, kde jsme jeden pro druhého a každý z nás pro ty, kteří nás potřebují. 

Každý z nás se na tom podílel a dennodenně podílí, a má tak být na co pyšný!   Včelka je výsledkem našeho úsilí. Úsilí, víry, přesvědčení a odhodlání. A dokud to tak bude, nemám o nás strach. Včelka tu bude stále pro Vás….

Rád bych tímto vyjádřil také neskutečný obdiv všem Včelkám a pánům Včelka   za to, co dokázali, a poděkoval za to, jací jsou. Každý z vás má 100% právo říci, že je to i Vaše zásluha … 

Vojtěch Kubec

zakladatel Včelky