Velmi často musíme řešit s klienty alternativní způsoby komunikace. Používá se jako náhrada mluvené řeči u osob, které trpí závažnou poruchou komunikace. 

Mezi nejčastější důsledky poruchy komunikace patří:
➡️ vrozené poruchy – těžké sluchové postižení, mozkové obrny, těžké vývojové vady řeči, autismus, mentální postižení či kombinovaná postižení;
➡️ získané poruchy – po CMP, úrazy mozku, nádorová onemocnění mozku, získání těžkého sluchového postižení či získání kombinovaného postižení;
➡️ degenerativní onemocnění – muskulární dystrofie, Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba či Huntingtonova choroba.
.
Existuje několik podpůrných nebo náhradních komunikačních systémů, při použití každého z nich je důležité maximálně využívat schopnosti klienta. Dorozumívání musí být vždy co nejpřirozenější a přizpůsobeno individuálním potřebám klienta.

.

Alternativní komunikaci lze rozdělit do dvou systémů.
➡️ Systém bez pomůcek – sem můžeme zařadit například cílené pohledy do očí, záměrné využívání mimiky či gesta a gestikulaci či manuální znaky (znaková řeč). Při závažných poruchách řeči je osoba odkázána na zrak a kinestetické vnímání, protože způsob přenosu mluveného slova je chvilkový a je tak obtížněji zachytitelný. Proto gesto poskytuje doprovodnou vizuální informaci. Jedná se o spojení řeči s pohybem.

➡️ Systém s pomůckami
Do této skupiny můžeme zařadit různé předměty, fotografie osob, činností, čí míst. Dále sem patří komunikační tabulky, které vychází z potřeb klienta, písmena, psaná slova a symboly. Tabulky lze kombinovat se samostatnými písmeny, slovy či číslicemi. Počítače jsou další pomůckou. Daný počítač, ale musí být vybaven speciálním softwarem. Klient by měl mít přístup jak k technickým, ale tak i k netechnickým pomůckám, aby mohl reagovat na různé komunikační situace.
.
Vždy je nutné, dbát na individualitu každého klienta a jeho schopnosti. Komunikace je důležitá k dorozumění a porozumění si navzájem.

.